Pavel Kuhn, zakladatel díla milosti Sv. Michaela ve švýcarském Dozwilu TG zemřel po mnohaletém utrpení čtvrtečního rána, 26. září 2002 ve věku 82 let. Byl ženatý a má tři dospělé děti.

Odvážný upomínající člověk umlkl, ale jeho slova obnovila mnoho lidských duší v zářivou svatyni a stali se věřícími křesťany. 30 dlouhých roků zasvěcoval tisíce hledajících do božích tajemství.

Když přišla řeč na jeho povolání zahradníka odpovídal se šibalským humorem: «Dříve jsem sázel zelí a jahody, dnes vysazuji květiny do orné půdy duše. Dříve jsem plel zahradu, dnes odstraňuji plevel z duší lidí. Učím je dobře a ušlechtile myslet.» Jeho hlavní zásady byly: «V duchu je všechno již hotové! Ze slova se stalo všechno! Zkoumejte vše a dobré si ponechte! Změňte své názory!» Z hloubky svého srdce promlouval těmito větami ohluchlým a oslepeným lidem do duše a povzbuzoval je, aby odložili své staré zvyklosti a začali měnit své srdce z kamene v srdce z masa a stali se novým stvořením.

Jeho charizma krášlily víra, důvěra, pokora, vytrvalost, obrazotvornost, neohroženost, klid a mírnost, inspirace, jasnovidnost a svatým Duchem řízená předtucha. Tak mu bylo možné praktikovat s jednoduchými prostředky pravou duchovní pomoc. Svou prostou a srozumitelnou řečí učil lidi víře ve Sv. Trojici, lásku k božímu Stvoření a pokoře ke všemu  Svatému a mystickému. V letech jeho misionářské práce se mu podařilo v obci Dozwil proti odporu širších vrstev obyvatelstva svépomocí zřídit kostel.

Tento Boží muž byl vyvolený k tomu, aby lidu bez orientace navrátil nazpět mluvu srdce. Jeho učení bylo prosté a všeobecně srozumitelné. Jeho slova byla tak obsažná a jasná, že je mohli pochopit a přijmout všichni lidé: děti, řemeslníci i osoby s vysokoškolským vzděláním.

Svou skromností a jednoduchostí stavěl mosty mezi vyznáními.

Nikdy nevzal někomu svobodnou vůli. «Dávám vám pozvánku, ale za nikým neběhám,» říkával. Byl stále hledající. On zaklepal a bylo mu otevřeno. Zaklepal na dveře své duše a království nebeské v něm mu bylo otevřeno. Moudrost nenašel studiem knih, ale v tichu meditace a hlavně zjeveními Archanděla Michaela. Slova Archanděla mu byla absolutní pravdou, kterou směle a nekompromisně učil. Po všechna léta se nenechal ničím a nikým odvrátit od nalezené cesty pravdy. Jeho velkým cílem bylo lidem vrátit jistý a původní základ víry.

V čase poklesků a lží volal do paměti lidí starou zapomenutou víru, která říká: V důvěře v působení Svatého ducha, v úctě před Svatým příjímáním, v lásce k srdci Ježíše a Marie, ve velké úctě před všemi Svatými a anděly, oslavujte a ctěte Boha. Jeho láska platila všem křesťanům, obzvláště protestantům, protože byl v této víře vychován a poznal touhu duše po čisté vodě.

Jeho základní téma znělo: Člověče - odkud - kam? S velkou horlivostí zasvěcoval lidi do božího plánu: Duch s duší přichází z věčnosti, je vtělen v tomto pozemském životě do jedinečného těla z hrubé materie, aby po úspěšném absolvování pozemské školy, opatřen zářivě bílým svatebním rouchem, vešel do nebe. Člověk má k dispozici své smysly, intuici a v ní pobývajícího ducha. A skrze něho se v meditaci a uvolnění může spojit s duchem božím.

Proto bylo uvolnění důležitou částí jeho kurzů. Náš duch se má spojit s božím duchem a oddělen od pozemské tíže se s Bohem dostat do souladu. Smrtí Pavla Kuhna dostala hlubší smysl jeho zásada při uvolňování: oddělte se od této země.

nazpět