Úvaha z křesťanského pohledu

V knize Genesis stojí psáno: «Bůh hleděl na všechno, co učinil a viděl, že to bylo velmi dobré. Byl večer a bylo jitro, den šestý.Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy. Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal. Sedmého dne přestal konat veškeré své dílo.» Zatím co první kapitola božího Stvoření je popsána v čistě duchovním charakteru, dovíme se v druhém kapitole o stvoření Adama jako živoucí duchovní bytosti: «I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.» Teprve potom, když Bůh stvořil z půdy pole zvířata a nebeské ptáky a ze žebra Adama stvořil Evu, padl člověk do hříchu, tím že ho had přemluvil, aby jedl ze stromu poznání. Nebeský, čistě duchovní člověk měl ještě kosmické vědomí, nevěděl nic o dobrém a zlém a nemohl ještě hřešit. Lstivý had pravil k Evě: «Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré a zlé.» Byly a jsou stále znovu stvoření a bylo a je stále znovu našeptávání hada k jídlu ze stromu poznání a stále znovu usiluje člověk mít moc jako Bůh.

Jak tehdy, tak i dnes! Řeč hada zní dnes: «Sáhni po nejmenší částici látky a života. Já z vás udělám vševědoucí bohy. Co se staráte o jednoho Boha? Přenechal lidstvo dávno samo sobě. Vytvářejte nový život a usmrcujte život jak se vám uráčí. Co je dobré zkazte a co je zlé nechte dojít ke cti.» Vždycky a opět i dnes padl člověk za oběť ďábelskému pokušení: «Toto vše ti chci dát, když mi padneš k nohám.» Pohnutka k tomu byla vždy tatáž: Snaha lidí, být sami Bohem. Kletba hříchu rostla od začátku Stvoření až do přítomnosti s každým zásahem do Stvoření. Miliony zvířat musí dát život za pochybnou medicínu, která způsobuje víc utrpení, než léčí. Tíží jí mocná kletba a nikdy nemůže předstírat, že léčí. Jako již viditelná nastávající kletba je stále zvětšující se počet obětí léků a počet těch, kteří na vedlejší podružní účinek léku umírá. Denně přicházejí nové léky na trh a skoro denně musí být léky kvůli jejich nebezpečnosti z trhu ztaženy. V dubnu 1996 americký úřad pro léčiva dovolil z pěti proti třem hlasům antidepressivum fenphen, který byl lékaři již po dvou měsících 2,5 milionkrát předepsán. Až do dneška asi 60 milionů lidí tento lék spolklo a slibovalo si úlevu od svých bolestí hlavy, depresí, psychóz a obsedantních neuróz. U 30% všech fenphen pacientů nalezli lékaři Mayo-kliniky změny u srdečních chlopní, srdeční insuficienci a následující smrt. V důsledku FDA zrušilo připuštění a droga zmizela z trhu. Podobných příkladů je mnoho!

Joh. 15/1: «Já jsem pravý vinný kmen a můj otec je vinař. Každou mou ratolest, která nenese ovoce, odřezává a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla hojnější ovoce. Vy jste již čisti pro slovo, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe nezůstane-li při kmeni, tak ani vy, nezůstanete-li ve mně. Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo zůstává ve mně, ten nese hojné ovoce - neboť beze mne nemůžete činit nic. Kdo nezůstane ve mně, bude vyvržen ven jako ratolest a uschne - pak ji seberou, hodí do ohně a spálí. Zůstanete-li ve mně a zůstanou má slova ve vás, proste, oč chcete a stane se vám.»

My křesťané doufáme prostřednictvím víry ve slova Ježíše, že v něm zůstaneme, abychom s ním mohli žít ve věčné nádheře. Naším cílem je utrpení, to znamená vzít na sebe kříž. Děláme to ze srdce rádi, protože On Svůj kříž nesl pro nás všechny. On nechtěl zmenšit svoje utrpení, protože On se chtěl obětovat na kříži až do hořkého konce. Bylo by pro Něho snadné, sestoupit dolů z kříže. Na jeho prosbu čekaly připraveny legie andělů. Byl za hrozných bolestí přitlučen na kříž, aby vymazal naše viny. Očekává od nás, abychom naše nesnáze a nemoci viděli jako zkoušky v této pozemské škole, abychom se dostali jako Jeho vinná réva, živená od pravého vinného keře do věčného života. Jeho ztýrané tělo se stalo homeopatickou maximální mocninou za viny naše a světa. Homeopatie byla nám lidem darovaná z přízně boží, abychom její opravdové dobro, tisíceronásobně umocněné Jeho masem a krví, používali k požehnání celého lidstva. Náš cíl není věčný život na zemi, ale věčný život v nebi. Ne dlouhý život v blahobytu a štěstí, se ctí a úspěchy nám daruje věčnou blaženost, ale úspěšně vykonané zkoušky, snesené bolesti a přinesené oběti. Kdo v Něm zůstává, ten nemůže být bezcitný, nemůže pohrdat nemocnými a tělesně postiženými, nemůže přerušovat těhotenství, zasahovat do genů a hrát si na Boha. Kdo ale pohrdá lidmi, jedno jakého vyznání a barvy pleti, kdo odmítá právo na život nemocným, starcům a invalidům, kdo zasahuje do lidských genů, aby lidi osvobodil od dědičných chorob, kdo mučí krutě zvířata, aby zkoušel testem léky pro lidstvo, ten bude podle slov Ježíše zadržen a vržen do ohně.

Při tom by bylo úlohou církve, se proti těmto plenitelům Stvoření postavit celou z nebe jim danou silou a autoritou. Pokyn boží:«Podřiďte si Zemi» byl ďábelskými neoprávněnými nároky po moci a obohacení převrácen do opaku: «Vypleňte Zemi a usmrťe všechny a všechno, co brání vašemu cíli k dosažení světovlády.» Církev se z počátku nebránila z čiré obavy, nerozhněvat si své ovečky. Příliš dlouho zavírali odpovědní církve obě oči v mínění, že je to úloha státu. A stát se ospravedlňuje výmluvou, že je to úloha církve. Na jejich místo přišly etické komise, které jako vítaná třetí instance rozhodují za církev a stát. Na otázku jednomu teologovi, copak slovo etika znamená, jsem dostal odpověď: «etika znamená platné právo na základě všeobecně panujícího mínění.» Tedy musíme čekat tak dlouho, až více než polovina žen si bude přát vyhnání plodu a vražda na nenarozených bude legalizovaná! Právě tak musíme čekat, až více než polovina mladistvých bude kouřit drogy, aby kouření drog bylo dovoleno. Dít se může totéž s alkoholem a spotřebou tabáku, se zneužíváním prášků a antikoncepčních prostředků pro mladistvé. Na onom světě je očistný oheň, ve kterém budou ti všichni, kteří boží Stvoření drancovali a zohavili hanebně strádat. Mezi nimi jsou především lékaři a výzkumníci, kteří domnívajíce se býti Bohem, chladně a bezohledně otrávili nenarozené v mateřském lůně a rozkouskovali a hodili do nádoby na odpadky, pěstovali embrya, trápili je bolestivým vyšetřováním a zmrazili je a při patologickém zjištění je zničili.

Jsou mezi nimi duchovní, biskupové a papeži, kteří nežili podle slov Ježíše, nepozvedli se proti znesvětitelům Stvoření, kteří vyhlašovali jiné evangelium, evangelium pýchy a moci. Pranemoc, vznikající ze všech těchto nemocí, jsou bezbožnost a Bytí oddělené od Boha. Odpadnutím od božích příkazů a pokynů se člověk oddělil od vinného keře «Ježíš Kristus» a musí nyní podle jeho slov uschnout a být hozen do ohně. Tíha viny neřestných zásahů do Stvoření přibylo takovým způsobem, že modlitby všech dobrých na zemi nemohou už zadržet boží hněv, to znamená, že milující Bůh pyšného lidstva musí dopustit jeho zasloužený trest. Nemoc je člověku darovaná jako velké dobro. Nemoc platila dlouhou dobu jako trest boží. Jen trpělivým snášením nemoci můžeme zmenšit duchovní zármutek a uvolnit se ze starých zátěží minulého a tohoto života a odčinit pokáním náhled na Boha a svého bližního. Johann Sebastian Bach nám dává vytrpěným a trpělivě snášeným utrpením k tomu živý příklad: Ve věku 9 a 10 let ztrácí oba rodiče. V 35 letech umírá jeho vroucně milovaná žena. Z jeho ve 2 manželstvích zplozených 20 dětí musí 11 pohřbít. Vzal svůj osud statečně na sebe a smířil se v utrpení s Bohem a lidmi. Z božího milosrdenství mu byl otevřen jeho vnitřní tabernákl, z něhož nám přitékaly ohromné poklady. Hudba, která má v sobě jako hlas lásky všechny nebeské léky, si přeje nás vést ke kosmické harmonii, ke klidu a míru.

Co potřebuje stresované lidstvo více než pokoj, mír a harmonii? Nikdy nejsme Bohu blíže než v nemoci, neboť s bolestmi nejsme rozpustilí, neopájíme lehkovážně své smysly a neusilujeme po materiálních statcích. Ležením jako nemocný v posteli je nám daná příležitost, přemýšlet o důvodu naší nemoci. Slovo Jana Křtitele: «čiňte pokání a polepšete se!» má stále ještě plnou platnost. Stále naléhavější bude toto volání pro nás lidi konce času, protože naše vina roste s každým promarněným životem na této zemi. Sen o novém, bezvadném a superinteligentním člověku je starý a přece míní s gentechnickými možnostmi tohoto času samozvaní bohové, v čertovských laboratořích, že se toho mohou nyní dopracovat. Jednak chtějí zlepšit člověka zásahem do zárodkové dráhy a na druhé straně zničit a vyhubit, co se jim jeví nehodné žití. Argumentují, že je právo každého člověka, mít zdravý rozum ve zdravém těle. Proto bude vyhnáním plodu nemocného dítěte uspořen dítěti nedůstojný život, jinými slovy, je to lidumilný skutek. Dnešní lékaři zabývající se reprodukcí jsou s jejich přáním po novém člověku, znovuzrození nacisté. Také oni žádají v klamné představě o rase pánů, zničení neceněného života. Tak byli Židé, cikáni, duševně postižení a mrzáci pronásledováni a usmrcováni. Eugenika (eu = pěkný) se jmenuje slovo pro tuto hanebnost, kterou Hitler, Stalin a jiní tehdy, jakož i despotičtí genoví výzkumníci dnes praktikují. Zatímco negativní eugenika nežádoucí dědičné vlohy pomocí rouhavých zásahů do genů systematicky potlačuje, podporuje pozitivní eugenika, dobré dědičné vlohy. «Kdo nezůstává ve mně, bude odhozen jako vinný keř a uschne,» je napsáno v horní části Janova dopisu. Vpravdě vážná věta! Oni, kteří pohrdali životem, zabíjeli a zapudili život do mrazivého spánku, obdrží stejný osud, jež oni způsobili lidskému životu v jeho časném stadiu genovou terapii a v pozdním životě eutanazií.

V přednášce kritického lékaře jsem slyšel: Když z 8. stavu buňky po zplození může z každé buňky vzniknout kompletní člověk, tak je každá buňka také kompletní embryo. Proto je skutková podstata klonování jistá. Nebezpečí pokračovat, je potom velké, že nepřenesená embrya mohou být použita dále jako objekt výzkumu, což je podle platného zákona na ochranu embryí zakázáno. Je-li embryo nositelem nevyléčitelného onemocnění, znamená to rozsudek «extinct», což znamená tolik jako zhasit, usmrtit nebo vyhnanství do mrazivého spánku! Oni, prznitelé a ničitelé božího života slíbili Luciferovi věrnost a obdrželi od něho všechno, co si vyprosili: Moc, vytvořit nový ale mrtvý život. My, kteří se nazýváme křesťany a dětmi božími, jsme zasvětili náš život svaté Trojici a smíme doufat v příslib, že Nebeský Otec své děti neopustí. Deuteronium 4/31: «Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh milosrdný, nenechá tě klesnout a nepřipustí tvou zkázu, nezapomene na smlouvu s tvými otci, kterou jim stvrdil přísahou.»

Důležitý cíl všech lékařů zabývajících se reprodukcí je dopídit se zdravotního rizika testy na slinách a krvi (monogenetické nemoci jako trisomie 21 cholera Huntington, talasémie). Lidem se otevírá neblahý pohled do budoucnosti. Vážná věštba se může člověku stát noční můrou. Člověk si představí následky pro dětskou duši, když jí již ve 12 letech bude oznámeno, že onemocní v pozdních letech s velkou pravděpodobností na nevyléčitelnou nemoc. Povážlivost takových testů bude teprve zřetelná, když taková diagnóza působící strach bez nutné porady zasáhne dětskou duši! K čemu jsou testy, když nemoci nelze vyléčit? Klamné vyjádření genetika Dr. Rainera Caspariho: «Nemůžeme léčit nemoci zjištěné našimi zkouškami, my je můžeme jen dříve poznat. Užitek je primárně diagnostického druhu. Dlouhodobě doufáme, že pochopením změn, které změnami genů vzniknou, budeme moci také terapeuticky zasáhnout.» Protože lidstvo ztratilo naději a víru ve slova Ježíše, hledá naději v klamných slibech samozvaných bohů v bílých pracovních pláštích. Oni se ale všichni ztratí v hluku a kouři, když bude zjevné, co natropili. Zásah do lidského embrya je srovnatelný se štěpením jádra. Jsou probuzeny a uvolněny mocné síly. Každá změna v genech embrya je s absolutní jistotou předána na potomky. Neodvolatelný countdown se dal do chodu a lidstvo ho pocítí ve velké krutosti.

Daniel 11/31-34: «Jeho paže se napřáhnou a znesvětí svatyni i pevnost, vymýtí každodenní oběť a dají tam ohyzdnou modlu pustošitele. Ty, kteří jednají svévolně vůči smlouvě, přivede úlistnostmi k rouhání. Avšak lid, ti, kteří se znají ke svému Bohu, zůstanou pevní a budou podle toho jednat. Prozíraví v lidu budou poučovat mnohé, ale budou po nějaký čas klesat pod mečem a plamenem, zajetím a loupeží. Když budou klesat, naleznou trochu pomoci, ale mnozí se k nim připojí úskočně.»

My jako uvědomělí, kteří božímu slovu rozumějí a kteří by měli podle něho žít, jsme vyzváni, oči duchovně slepým lidem v lásce neúnavně otevírat. To nelze učinit ze dne na den. Při tolika fixních názorech farmaceutických bosů a reprofanatiků, kteří zaměnili víru v boží všemohoucnost s mylnou vírou ve věčný život na zemi a na neomezenou manipulačnost s geny, mohlo by se nám podařit naši úlohu splnit jen zřetelným voláním k probuzení a semknutím všech povzbuzujících sil a pád lidstva ještě zadržet. Přišla armáda démonů a znesvětila všechno svaté a důstojné. Zmocnili se srdcí lidí a nekázali již nezištnou, milosrdnou lásku, ale panujícího ducha času: Právo na slast v každý čas, toleranci s homosexuály a lesbičkami, sympatií k perverzi a úchylnosti, partnerskou výměnu a manželskou nevěru. Aby mohli toho všeho dosáhnout, musela být církev v jejím nejvnitřnějším posvátném jádru zpustošena, t. zn. «očistěna» od starých, od Ježíše Krista zavedených svátostí. Co platí dnes ještě svatý křest? Kdo ještě rozumí hlubokému základu této významné svátosti? Co znamená být zbaven dědičného hříchu, neví skoro nikdo. Slova milost a slitování je stala mnohým lidem cizími slovy. Právě tak slovo pokora. Kdo má odvahu k pokleku před tím, který má všechnu moc v nebi a na zemi, je označen za snílka a fanatika a slovy kněze vydán napospas: «Vstaň, chceš opět být zbožnější než ostatní!» Proto byla také odstraněna z kostelů klekátka, protože v kleče dosvědčená pokora se nehodí k modernímu člověku zasvěcenému duchu Lucifera. Právě tak byly odstraněny zpovědnice, protože nutnost svatého pokání jako předpoklad k uzdravení duše, přijetím Ježíšova masa a krve, není panujícím duchem času už chápán. Křesťanské konfese naletěly duchem Lucifera inspirovanou okumenou a z nekrvavého opakování oběti na kříži, který Ježíš Kristus ustanovil ve svatém příjímání - chtějí udělat levnou «přesnídávku,» která nemůže nikdy posvětit. Proč nechce stále více dvojic církevní sňatek? Neznamená jim smlouva s Bohem už nic, přestože rodinám tak dlouhý čas propůjčovala požehnání? Proč není potřeba zpovědnic? Je svátost pokání, jako nejdůležitější předpoklad být při Svatém obětování při mši posvěcen, zapomenuta? Démoni provedli příkaz Lucifera důkladně. Oni připravili cestu pro hanebné zásahy do Božího Stvoření. Nic není hřích, co zní vědecky, nic není zvrhlé, co působí slast. Všechno, co slibuje pokrok, peníze a moc je dovoleno. Kdo se proti duchu času pozvedne, je odsouzen jako sektář, jako nebezpečný populista nebo jako nemocný snílek. Kdo si troufá postavit se na odpor tvůrcům udávajícím společenský tón, je vystaven posměchu. Brzy bude následovat výzva na všechny ještě pravé křesťany, když začne veřejná diskuze týkající se reprodukčního lékařství. Je povinností a úlohou každého křesťana se zasadit smělým přiznáním za zachování lidské důstojnosti.

Joh 15/18 - 20: «Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. Kdybyste náleželi světu, svět by miloval to, co je jeho. Protože však nejste ze světa, ale Já jsem vás ze světa vyvolil, proto vás svět nenávidí.»

Svět nás při boji proti interupci nenáviděl a bude nás při boji proti falešné okumeně a proti zásahům do lidského genomu ještě více nenávidět. Nikdo, kdo se odváží proti takovému rouhání vystoupit, nemůže očekávat pozemskou chválu. Žádný z těch, kteří se vzchopili promluvit proti převládajícímu názoru, nedostane příležitost sebe a svou víru veřejně a necenzurovaně ukázat. Právě tak je jakákoli medicína, která je proti zájmům farmaceutického průmyslu, pronásledovaná a umlčena. To se stalo se všemi slibnými alternativními léčebnými metodami komplementárního lékařství. Příkladů na to existuje mnoho, uvažujme jen Hahnemannsovu Homöopathie, Paracelsovu duchovní prognóza, Simontonovo visualní modelování, F. A. Poppsovy důkazy koherentního (laseru podobného) světla ve formě biofotonů, které předávají rychlostí světla informace od buňky k buňce mnohem rychleji, než je schopná chemická reakce. Dále bych se chtěl zmínit o zápasu Dr. M. Ratha proti intrikám farmaceutického průmyslu. Výsledky jeho celulární medicíny dosahují s určitostí dříve zlatý standard důkazů účinnosti než většina léčebných metod školního lékařství. Na prvním místě ale by mělo být duchovní uzdravení modlitbou, dané nám vizí z duchovního světa. Tato nejjednodušší, nejlevnější a nejjistější uzdravovací metoda není v žádném případě nová. Proč by neměla, na dálném východě, v řecké antice jakož i v starotestamentárním židovství už tisíciletí zakotvená uzdravovací metoda znovuzrozenými proroky zažít novou renesanci? Bez tohoto nejdůležitějšího pilíře by byla naše plánovaná klinika jenom klam. Právě protože jsme jako křesťané uvázáni k tomuto nosnému pilíři, musí nám být položeny do cesty velké překážky. Musíme být pronásledováni a nenáviděni, protože jsme v cestě mocenským zájmům farmaceutické medicíně a kromě toho moderní, Bohu vzdálené teologii.

Matthäus